Kapková závlaha samospádem: skvělý nápad, nebo slepá ulička?
Kapková závlaha samospádem je častým snem mnoha zahrádkářů. Voda ze sudu, žádné čerpadlo, minimum nákladů a rostliny krásně zalité. Ale jak to funguje v praxi? A má to vůbec smysl?
Jak kapková závlaha samospádem funguje?
Princip je jednoduchý. Voda ze zásobníku (typicky sud nebo nádrž) teče vlastní vahou přes hadice a kapkovače až k rostlinám. Tlak je vytvářen výškovým rozdílem nádrže vs. hadice – čím výš nádrž je, tím je větší tlak.
Jenže právě tady je často kámen úrazu. Kapková závlaha totiž potřebuje určitý minimální tlak, aby se voda vůbec dostala skrz jednotlivé kapkovače a rozvodnou síť.
Provozní tlak kapkové závlahy je 1 - 3 bar
Doporučený tlak pro fungování kapkové hadice je v rozmezí 1 - 3 bar, což znamená výškové převýšení 10 - 30 m, což je v mnoha případěch nereálné - pokud není pozemek přímo v nějakém svahu.
Každopádně máme zkušenosti s funkčností i při nížších tlacích, avšak jedná se o malé záhonky a opravdu krátké trasy.
Kdy to funguje?
- Krátké trasy a jednoduché rozvody
Pokud máte malý záhon, krátkou hadici a jen pár kapkovačů, může systém samospádem fungovat.
- Gravitační kapkovače
Některé kapkovače jsou navrženy přímo pro nízkotlaké systémy. Je třeba volit typy s co nejnižším pracovním tlakem (např. 0,2 bar nebo méně).
- Výškový rozdíl alespoň 1 m
Každý metr výšky dává cca 0,1 baru tlaku. Aby systém fungoval, je ideální mít nádrž alespoň 1–2 metry nad zemí. Čím výš, tím líp.
Kdy to naopak nefunguje
- Dlouhé rozvody
Čím delší trubky a víc větvení, tím větší odpor. U gravitačních systémů často voda do vzdálenějších částí vůbec nedoteče.
- Tlakově kompenzované kapkovače
Vyžadují vyšší tlak (obvykle 1 bar a více), samospádem nefungují.
- Sud v úrovni záhonu
Bez výškového rozdílu voda neteče, nebo jen velmi pomalu. Kapkování se buď nespustí, nebo bude extrémně pomalé a nerovnoměrné.
Kapková závlaha samospádem: ano, nebo ne?
Záleží. Pokud chystáte malý záhon, jednoduchou trasu, nádrž můžete umístit výš než závlahu a vyberete správné komponenty pro nízký tlak, pak to může fungovat.
Ale pokud máte větší plochu, komplikovanější rozvod, nebo chcete spolehlivost bez pokusů a omylů, pak je lepší volbou čerpadlo. I malá automatická jednotka nebo tlakové čerpadlo vám ušetří spoustu starostí.
Doporučení na závěr
- V případě sapospádu umístěte nádrž co nejvýš. Ideálně na podstavec, zeď, stojan apod.
- U menších záhonů může být samospád řešení, u větších doporučujeme čerpadlo nebo automatický systém.
- Při volba kapkové závlahy samospádem nepoužívejte variantu plné hadice a kapkovačů, ale využijte kapkovou hadici s věstavěnými kapkovači. Ta má na tlak nižší nároky.
Jakou variantu zvolit?
Při volbě kapkové závlahy samospádem nepoužívejte variantu plné hadice a kapkovačů (varianta B), ale využijte kapkovou hadici s věstavěnými kapkovači (varianta A). Ta má na tlak nižší nároky.
Prohlédnout varianty ►
Chcete se dovědět více?
Proč většina zahrádkářů nakonec volí čerpadlo
Samospád může být lákavé řešení, hlavně díky jednoduchosti a nulovým provozním nákladům. V reálném provozu se ale často ukáže, že buď nefunguje vůbec, nebo jen omezeně – voda neteče, kapkovače se ucpávají, záhony nejsou zavlažené rovnoměrně.
Proto většina lidí, kteří chtějí spolehlivý systém, dříve či později sáhne po klasické kapkové závlaze s čerpadlem. To sice znamená investici navíc, ale přináší jistotu, konzistentní výkon a možnost automatizace celé závlahy – třeba i s časovačem nebo senzorem vlhkosti.